श्रीनारायणकवचम्
Narayana Kavacha
The armour of Narayana (Narayana Varma) from the sixth canto of the Bhagavata Purana, taught by Vishvarupa to Indra before his battle with the asuras.
46 parts · 2 views · 0 shares
श्रीनारायणकवचम् ॐ श्रीगणेशाय नमः । ॐ नमो नारायणाय । अङ्गन्यासः - ॐ ॐ नमः पादयोः । ॐ नं नमः जानुनोः । ॐ मों नमः ऊर्वोः । ॐ नां नमः उदरे । ॐ रां नमः हृदि । ॐ यं नमः उरसि । ॐ णां नमः मुखे । ॐ यं नमः शिरसि ॥
śrīnārāyaṇakavacam oṃ śrīgaṇeśāya namaḥ | oṃ namo nārāyaṇāya | aṅganyāsaḥ - oṃ oṃ namaḥ pādayoḥ | oṃ naṃ namaḥ jānunoḥ | oṃ moṃ namaḥ ūrvoḥ | oṃ nāṃ namaḥ udare | oṃ rāṃ namaḥ hṛdi | oṃ yaṃ namaḥ urasi | oṃ ṇāṃ namaḥ mukhe | oṃ yaṃ namaḥ śirasi ||
करन्यासः - ॐ ॐ नमः दक्षिणतर्जन्याम् । ॐ नं नमः दक्षिणमध्यमायाम् । ॐ मों नमः दक्षिणानामिकायाम् । ॐ भं नमः दक्षिणकनिष्ठिकायाम् । ॐ गं नमः वामकनिष्ठिकायाम् । ॐ वं नमः वामानामिकायाम् । ॐ तें नमः वाममध्यमायाम् । ॐ वां नमः वामतर्जन्याम् । ॐ सुं नमः दक्षिणांगुष्ठोर्ध्वपर्वणि । ॐ दें नमः दक्षिणांगुष्ठाय पर्वणि । ॐ वां नमः वामांगुष्ठोर्ध्वपर्वणि । ॐ यं नमः वामांगुष्ठाय पर्वणि ॥
karanyāsaḥ - oṃ oṃ namaḥ dakṣiṇatarjanyām | oṃ naṃ namaḥ dakṣiṇamadhyamāyām | oṃ moṃ namaḥ dakṣiṇānāmikāyām | oṃ bhaṃ namaḥ dakṣiṇakaniṣṭhikāyām | oṃ gaṃ namaḥ vāmakaniṣṭhikāyām | oṃ vaṃ namaḥ vāmānāmikāyām | oṃ teṃ namaḥ vāmamadhyamāyām | oṃ vāṃ namaḥ vāmatarjanyām | oṃ suṃ namaḥ dakṣiṇāṃguṣṭhordhvaparvaṇi | oṃ deṃ namaḥ dakṣiṇāṃguṣṭhāya parvaṇi | oṃ vāṃ namaḥ vāmāṃguṣṭhordhvaparvaṇi | oṃ yaṃ namaḥ vāmāṃguṣṭhāya parvaṇi ||
विष्णुषडक्षरन्यासः - ॐ ॐ नमः हृदये । ॐ विं नमः मूर्धनि । ॐ षं नमः भ्रुवोर्मध्ये । ॐ णं नमः शिखायाम् । ॐ वें नमः नेत्रयोः । ॐ नं नमः सर्वसन्धिषु । ॐ मः अस्त्राय फट् प्राच्याम् । ॐ मः अस्त्राय फट् आग्नेयाम् । ॐ मः अस्त्राय फट् दक्षिणस्याम् । ॐ मः अस्त्राय फट् नैरृत्ये । ॐ मः अस्त्राय फट् प्रतीच्याम् । ॐ मः अस्त्राय फट् वायव्ये । ॐ मः अस्त्राय फट् उदीच्याम् । ॐ मः अस्त्राय फट् ऐशान्याम् । ॐ मः अस्त्राय फट् ऊर्ध्वायाम् । ॐ मः अस्त्राय फट् अधरायाम् ॥
viṣṇuṣaḍakṣaranyāsaḥ - oṃ oṃ namaḥ hṛdaye | oṃ viṃ namaḥ mūrdhani | oṃ ṣaṃ namaḥ bhruvormadhye | oṃ ṇaṃ namaḥ śikhāyām | oṃ veṃ namaḥ netrayoḥ | oṃ naṃ namaḥ sarvasandhiṣu | oṃ maḥ astrāya phaṭ prācyām | oṃ maḥ astrāya phaṭ āgneyām | oṃ maḥ astrāya phaṭ dakṣiṇasyām | oṃ maḥ astrāya phaṭ nairṛtye | oṃ maḥ astrāya phaṭ pratīcyām | oṃ maḥ astrāya phaṭ vāyavye | oṃ maḥ astrāya phaṭ udīcyām | oṃ maḥ astrāya phaṭ aiśānyām | oṃ maḥ astrāya phaṭ ūrdhvāyām | oṃ maḥ astrāya phaṭ adharāyām ||
अथ श्रीनारायणकवचम् । राजोवाच । यया गुप्तः सहस्राक्षः सवाहान्रिपुसैनिकान् । क्रीडन्निव विनिर्जित्य त्रिलोक्या बुभुजे श्रियम् ॥
atha śrīnārāyaṇakavacam | rājovāca | yayā guptaḥ sahasrākṣaḥ savāhānripusainikān | krīḍanniva vinirjitya trilokyā bubhuje śriyam ||
भगवंस्तन्ममाख्याहि वर्म नारायणात्मकम् । यथाऽऽततायिनः शत्रून् येन गुप्तोऽजयन्मृधे ॥
bhagavaṃstanmamākhyāhi varma nārāyaṇātmakam | yathā''tatāyinaḥ śatrūn yena gupto'jayanmṛdhe ||
श्रीशुक उवाच । वृतः पुरोहितस्त्वाष्ट्रो महेन्द्रायानुपृच्छते । नारायणाख्यं वर्माह तदिहैकमनाः शृणु ॥
śrīśuka uvāca | vṛtaḥ purohitastvāṣṭro mahendrāyānupṛcchate | nārāyaṇākhyaṃ varmāha tadihaikamanāḥ śaṛṇu ||
विश्वरूप उवाच । धौताङ्घ्रिपाणिराचम्य सपवित्र उदङ्मुखः । कृतस्वाङ्गकरन्यासो मन्त्राभ्यां वाग्यतः शुचिः ॥
viśvarūpa uvāca | dhautāṅghripāṇirācamya sapavitra udaṅmukhaḥ | kṛtasvāṅgakaranyāso mantrābhyāṃ vāgyataḥ śuciḥ ||
नारायणमयं वर्म सन्नह्येद्भय आगते । पादयोर्जानुनोरूर्वोरुदरे हृद्यथोरसि ॥
nārāyaṇamayaṃ varma sannahyedbhaya āgate | pādayorjānunorūrvorudare hṛdyathorasi ||
मुखे शिरस्यानुपूर्व्यादोङ्कारादीनि विन्यसेत् । ॐ नमो नारायणायेति विपर्ययमथापि वा ॥
mukhe śirasyānupūrvyādoṅkārādīni vinyaset | oṃ namo nārāyaṇāyeti viparyayamathāpi vā ||
करन्यासं ततः कुर्याद्द्वादशाक्षरविद्यया । प्रणवादियकारान्तमङ्गुल्यङ्गुष्ठपर्वसु ॥
karanyāsaṃ tataḥ kuryāddvādaśākṣaravidyayā | praṇavādiyakārāntamaṅgulyaṅguṣṭhaparvasu ||
न्यसेद्धृदय ओङ्कारं विकारमनु मूर्धनि । षकारं तु भ्रुवोर्मध्ये णकारं शिखया दिशेत् ॥
nyaseddhṛdaya oṅkāraṃ vikāramanu mūrdhani | ṣakāraṃ tu bhruvormadhye ṇakāraṃ śikhayā diśet ||
वेकारं नेत्रयोर्युञ्ज्यान्नकारं सर्वसन्धिषु । मकारमस्त्रमुद्दिश्य मन्त्रमूर्तिर्भवेद्बुधः ॥
vekāraṃ netrayoryuñjyānnakāraṃ sarvasandhiṣu | makāramastramuddiśya mantramūrtirbhavedbudhaḥ ||
सविसर्गं फडन्तं तत् सर्वदिक्षु विनिर्दिशेत् । ॐ विष्णवे नम इति ॥
savisargaṃ phaḍantaṃ tat sarvadikṣu vinirdiśet | oṃ viṣṇave nama iti ||
आत्मानं परमं ध्यायेद्ध्येयं षट्शक्तिभिर्युतम् । विद्यातेजस्तपोमूर्तिमिमं मन्त्रमुदाहरेत् ॥
ātmānaṃ paramaṃ dhyāyeddhyeyaṃ ṣaṭśaktibhiryutam | vidyātejastapomūrtimimaṃ mantramudāharet ||
ॐ हरिर्विदध्यान्मम सर्वरक्षां न्यस्ताङ्घ्रिपद्मः पतगेन्द्रपृष्ठे । दरारिचर्मासिगदेषुचाप- पाशान्दधानोऽष्टगुणोऽष्टबाहुः ॥
oṃ harirvidadhyānmama sarvarakṣāṃ nyastāṅghripadmaḥ patagendrapṛṣṭhe | darāricarmāsigadeṣucāpa- pāśāndadhāno'ṣṭaguṇo'ṣṭabāhuḥ ||
जलेषु मां रक्षतु मत्स्यमूर्ति- र्यादोगणेभ्यो वरुणस्य पाशात् । स्थलेषु मायावटुवामनोऽव्यात् त्रिविक्रमः खेऽवतु विश्वरूपः ॥
jaleṣu māṃ rakṣatu matsyamūrti- ryādogaṇebhyo varuṇasya pāśāt | sthaleṣu māyāvaṭuvāmano'vyāt trivikramaḥ khe'vatu viśvarūpaḥ ||
दुर्गेष्वटव्याजिमुखादिषु प्रभुः पायान्नृसिंहोऽसुरयूथपारिः । विमुञ्चतो यस्य महाट्टहासं दिशो विनेदुर्न्यपतंश्च गर्भाः ॥
durgeṣvaṭavyājimukhādiṣu prabhuḥ pāyānnṛsiṃho'surayūthapāriḥ | vimuñcato yasya mahāṭṭahāsaṃ diśo vinedurnyapataṃśca garbhāḥ ||
रक्षत्वसौ माध्वनि यज्ञकल्पः स्वदंष्ट्रयोन्नीतधरो वराहः । रामोऽद्रिकूटेष्वथ विप्रवासे सलक्ष्मणोऽव्याद्भरताग्रजोऽस्मान् ॥
rakṣatvasau mādhvani yajñakalpaḥ svadaṃṣṭrayonnītadharo varāhaḥ | rāmo'drikūṭeṣvatha vipravāse salakṣmaṇo'vyādbharatāgrajo'smān ||
मामुग्रधर्मादखिलात्प्रमादा- न्नारायणः पातु नरश्च हासात् । दत्तस्त्वयोगादथ योगनाथः पायाद्गुणेशः कपिलः कर्मबन्धात् ॥
māmugradharmādakhilātpramādā- nnārāyaṇaḥ pātu naraśca hāsāt | dattastvayogādatha yoganāthaḥ pāyādguṇeśaḥ kapilaḥ karmabandhāt ||
सनत्कुमारोऽवतु कामदेवा- द्धयशीर्षा मां पथि देवहेलनात् । देवर्षिवर्यः पुरुषार्चनान्तरात् कूर्मो हरिर्मां निरयादशेषात् ॥
sanatkumāro'vatu kāmadevā- ddhayaśīrṣā māṃ pathi devahelanāt | devarṣivaryaḥ puruṣārcanāntarāt kūrmo harirmāṃ nirayādaśeṣāt ||
धन्वन्तरिर्भगवान्पात्वपथ्या- द्द्वन्द्वाद्भयादृषभो निर्जितात्मा । यज्ञश्च लोकादवताञ्ज्जनान्ता- द्बलो गणात्क्रोधवशादहीन्द्रः ॥
dhanvantarirbhagavānpātvapathyā- ddvandvādbhayādṛṣabho nirjitātmā | yajñaśca lokādavatāñjjanāntā- dbalo gaṇātkrodhavaśādahīndraḥ ||
द्वैपायनो भगवानप्रबोधा- द्बुद्धस्तु पाखण्डगणप्रमादात् । कल्किः कलेः कालमलात्प्रपातु धर्मावनायोरुकृतावतारः ॥
dvaipāyano bhagavānaprabodhā- dbuddhastu pākhaṇḍagaṇapramādāt | kalkiḥ kaleḥ kālamalātprapātu dharmāvanāyorukṛtāvatāraḥ ||
मां केशवो गदया प्रातरव्या- द्गोविन्द आसङ्गवमात्तवेणुः । नारायणः प्राह्ण उदात्तशक्ति- र्मध्यन्दिने विष्णुररीन्द्रपाणिः ॥
māṃ keśavo gadayā prātaravyā- dgovinda āsaṅgavamāttaveṇuḥ | nārāyaṇaḥ prāhṇa udāttaśakti- rmadhyandine viṣṇurarīndrapāṇiḥ ||
देवोऽपराह्ने मधुहोग्रधन्वा सायं त्रिधामावतु माधवो माम् । दोषे हृषीकेश उतार्धरात्रे निशीथ एकोऽवतु पद्मनाभः ॥
devo'parāhne madhuhogradhanvā sāyaṃ tridhāmāvatu mādhavo mām | doṣe hṛṣīkeśa utārdharātre niśītha eko'vatu padmanābhaḥ ||
श्रीवत्सधामापररात्र ईशः प्रत्यूष ईशोऽसिधरो जनार्दनः । दामोदरोऽव्यादनुसन्ध्यं प्रभाते विश्वेश्वरो भगवान् कालमूर्तिः ॥
śrīvatsadhāmāpararātra īśaḥ pratyūṣa īśo'sidharo janārdanaḥ | dāmodaro'vyādanusandhyaṃ prabhāte viśveśvaro bhagavān kālamūrtiḥ ||
चक्रं युगान्तानलतिग्मनेमि भ्रमत्समन्ताद्भगवत्प्रयुक्तम् । दन्दग्धि दन्दग्ध्यरिसैन्यमाशु कक्षं यथा वातसखो हुताशः ॥
cakraṃ yugāntānalatigmanemi bhramatsamantādbhagavatprayuktam | dandagdhi dandagdhyarisainyamāśu kakṣaṃ yathā vātasakho hutāśaḥ ||
गदेऽशनिस्पर्शनविस्फुलिङ्गे निष्पिण्ढि निष्पिण्ढ्यजितप्रियासि । कूष्माण्डवैनायकयक्षरक्षो- भूतग्रहांश्चूर्णय चूर्णयारीन् ॥
gade'śanisparśanavisphuliṅge niṣpiṇḍhi niṣpiṇḍhyajitapriyāsi | kūṣmāṇḍavaināyakayakṣarakṣo- bhūtagrahāṃścūrṇaya cūrṇayārīn ||
त्वं यातुधानप्रमथप्रेतमातृ- पिशाचविप्रग्रहघोरदृष्टीन् । दरेन्द्र विद्रावय कृष्णपूरितो भीमस्वनोऽरेर्हृदयानि कम्पयन् ॥
tvaṃ yātudhānapramathapretamātṛ- piśācavipragrahaghoradṛṣṭīn | darendra vidrāvaya kṛṣṇapūrito bhīmasvano'rerhṛdayāni kampayan ||
त्वं तिग्मधारासिवरारिसैन्य- मीशप्रयुक्तो मम छिन्धि छिन्धि । चक्षूंषि चर्मञ्छतचन्द्र छादय द्विषामघोनां हर पापचक्षुषाम् ॥
tvaṃ tigmadhārāsivarārisainya- mīśaprayukto mama chindhi chindhi | cakṣūṃṣi carmañchatacandra chādaya dviṣāmaghonāṃ hara pāpacakṣuṣām ||
यन्नो भयं ग्रहेभ्योऽभूत्केतुभ्यो नृभ्य एव च । सरीसृपेभ्यो दंष्ट्रिभ्यो भूतेभ्योंऽहोभ्य एव च ॥
yanno bhayaṃ grahebhyo'bhūtketubhyo nṛbhya eva ca | sarīsṛpebhyo daṃṣṭribhyo bhūtebhyoṃ'hobhya eva ca ||
सर्वाण्येतानि भगवन्नामरूपास्त्रकीर्तनात् । प्रयान्तु सङ्क्षयं सद्यो ये नः श्रेयःप्रतीपकाः ॥
sarvāṇyetāni bhagavannāmarūpāstrakīrtanāt | prayāntu saṅkṣayaṃ sadyo ye naḥ śreyaḥpratīpakāḥ ||
गरुडो भगवान् स्तोत्रस्तोभश्छन्दोमयः प्रभुः । रक्षत्वशेषकृच्छ्रेभ्यो विष्वक्सेनः स्वनामभिः ॥
garuḍo bhagavān stotrastobhaśchandomayaḥ prabhuḥ | rakṣatvaśeṣakṛcchrebhyo viṣvaksenaḥ svanāmabhiḥ ||
सर्वापद्भ्यो हरेर्नामरूपयानायुधानि नः । बुद्धीन्द्रियमनःप्राणान्पान्तु पार्षदभूषणाः ॥
sarvāpadbhyo harernāmarūpayānāyudhāni naḥ | buddhīndriyamanaḥprāṇānpāntu pārṣadabhūṣaṇāḥ ||
यथा हि भगवानेव वस्तुतः सदसच्च यत् । सत्येनानेन नः सर्वे यान्तु नाशमुपद्रवाः ॥
yathā hi bhagavāneva vastutaḥ sadasacca yat | satyenānena naḥ sarve yāntu nāśamupadravāḥ ||
यथैकात्म्यानुभावानां विकल्परहितः स्वयम् । भूषणायुधलिङ्गाख्या धत्ते शक्तीः स्वमायया ॥
yathaikātmyānubhāvānāṃ vikalparahitaḥ svayam | bhūṣaṇāyudhaliṅgākhyā dhatte śaktīḥ svamāyayā ||
तेनैव सत्यमानेन सर्वज्ञो भगवान् हरिः । पातु सर्वैः स्वरूपैर्नः सदा सर्वत्र सर्वगः ॥
tenaiva satyamānena sarvajño bhagavān hariḥ | pātu sarvaiḥ svarūpairnaḥ sadā sarvatra sarvagaḥ ||
विदिक्षु दिक्षूर्ध्वमधः समन्ता- दन्तर्बहिर्भगवान्नारसिंहः । प्रहापयँलोकभयं स्वनेन स्वतेजसा ग्रस्तसमस्ततेजाः ॥
vidikṣu dikṣūrdhvamadhaḥ samantā- dantarbahirbhagavānnārasiṃhaḥ | prahāpaya~lokabhayaṃ svanena svatejasā grastasamastatejāḥ ||
मघवन्निदमाख्यातं वर्म नारायणात्मकम् । विजेष्यस्यञ्जसा येन दंशितोऽसुरयूथपान् ॥
maghavannidamākhyātaṃ varma nārāyaṇātmakam | vijeṣyasyañjasā yena daṃśito'surayūthapān ||
एतद्धारयमाणस्तु यं यं पश्यति चक्षुषा । पदा वा संस्पृशेत्सद्यः साध्वसात्स विमुच्यते ॥
etaddhārayamāṇastu yaṃ yaṃ paśyati cakṣuṣā | padā vā saṃspṛśetsadyaḥ sādhvasātsa vimucyate ||
न कुतश्चिद्भयं तस्य विद्यां धारयतो भवेत् । राजदस्युग्रहादिभ्यो व्याघ्रादिभ्यश्च कर्हिचित् ॥
na kutaścidbhayaṃ tasya vidyāṃ dhārayato bhavet | rājadasyugrahādibhyo vyāghrādibhyaśca karhicit ||
इमां विद्यां पुरा कश्चित्कौशिको धारयन् द्विजः । योगधारणया स्वाङ्गं जहौ स मरुधन्वनि ॥
imāṃ vidyāṃ purā kaścitkauśiko dhārayan dvijaḥ | yogadhāraṇayā svāṅgaṃ jahau sa marudhanvani ||
तस्योपरि विमानेन गन्धर्वपतिरेकदा । ययौ चित्ररथः स्त्रीभिर्वृतो यत्र द्विजक्षयः ॥
tasyopari vimānena gandharvapatirekadā | yayau citrarathaḥ strībhirvṛto yatra dvijakṣayaḥ ||
गगनान्न्यपतत्सद्यः सविमानो ह्यवाक्शिराः । स वालखिल्यवचनादस्थीन्यादाय विस्मितः । प्रास्य प्राचीसरस्वत्यां स्नात्वा धाम स्वमन्वगात् ॥
gaganānnyapatatsadyaḥ savimāno hyavākśirāḥ | sa vālakhilyavacanādasthīnyādāya vismitaḥ | prāsya prācīsarasvatyāṃ snātvā dhāma svamanvagāt ||
श्रीशुक उवाच । य इदं शृणुयात्काले यो धारयति चादृतः । तं नमस्यन्ति भूतानि मुच्यते सर्वतो भयात् ॥
śrīśuka uvāca | ya idaṃ śaṛṇuyātkāle yo dhārayati cādṛtaḥ | taṃ namasyanti bhūtāni mucyate sarvato bhayāt ||
एतां विद्यामधिगतो विश्वरूपाच्छतक्रतुः । त्रैलोक्यलक्ष्मीं बुभुजे विनिर्जित्य मृधेऽसुरान् ॥
etāṃ vidyāmadhigato viśvarūpācchatakratuḥ | trailokyalakṣmīṃ bubhuje vinirjitya mṛdhe'surān ||
॥ इति श्रीमद्भागवतमहापुराणे पारमहंस्यां संहितायां षष्ठस्कन्धे नारायणवर्मकथनं नामाष्टमोऽध्यायः ॥
|| iti śrīmadbhāgavatamahāpurāṇe pāramahaṃsyāṃ saṃhitāyāṃ ṣaṣṭhaskandhe nārāyaṇavarmakathanaṃ nāmāṣṭamo'dhyāyaḥ ||
Sources
- श्रीनारायणकवचम् — sanskritdocuments.org